V sobotu kolem sedmé hodiny ranní jsme vyrazili s Milanem z Týnce nad Sázavou směr Jihlava, Znojmo a pak dále na jih do Rakouska. Cesta probíhala bez obtíží a nedělo se nic zajímavého. Cestou ze Znojma začaly silnici lemovat luxusní zámečky s povolnými děvčaty a obrovská Casina. Ani jsme nemohli uvěřit, že jsme ještě v ČR...
VÍDEŇ Ve Vídni jsme zaparkovali v 11:30 u stanice metra U6- Jäger-Straße. Koupili jsme si celodenní jízdenku na MHD a vyjeli jsme směrem Stephansplatz. Zde leží Stephansdom.
Dóm Svatého Štěpána se tyčí na nevelkém náměstí Stephansplatz v samém srdci Vídně. Byl postaven v gotickém stylu a jeho nejvyšším bodem je jižní věž vysoká 137 metrů. Severní věž nebyla nikdy kompletně dostavěna, měří jen 68 metrů a ukrývá "Pummerin" - největší ze všech 23 zvonů umístěných v katedrále. Jižní věž slouží také jako rozhledna, odkud je přehled o dění v okolí dómu i městě kolem. V podzemí svatostánku se nachází katakomby s některými méně významnými členy rodu Habsburků a biskupskou hrobkou.
Zde jsme nakoupili suvenýry v podobě čokolády a šli opět na metro, tentokrát na trasu U2, která nás dovezla na stanici Praterstern. Zde leží, jak již název stanice napovídá- zábavní park Prater s mnoha atrakcemi.
Dominantou a známým symbolem nejen Prateru, ale i celé Vídně, je Obří kolo (Riesenrad).
Bylo postaveno již v roce 1897 na počest Františka Josefa, po válce došlo z důvodu jeho poškození k obnově. Kolo je vysoké 61 metrů a má 15 kabinek, ze kterých si můžete vychutnat panorama města.
Ceny v parku nás mile překvapily, protože byly cenově srovnatelné s cenami u nás, avšak u mnohem zajímavějších atrakcí. Tak jsme si zde zablbli na pořádné horské dráze a hlavně na atrakci Extáze, která dostála svému názvu a bylo nám špatně ještě hodinu po tom, co jsme z ní slezli:-).
Odsud jsme vyrazili metrem na zámek Schönbrunn, do stanice s totožným názvem na trase U4.
Barokní zámek Schönbrunn sloužil dříve jako letní císařské sídlo pro Marii Terezii či Františka Josefa I. a dodnes připomíná velikost jejich říše a moci. Jde o nejnavštěvovanější pamětihodnost města, která je povinností pro každého návštěvníka Vídně podobně jako Eiffelovka v Paříži nebo Vatikán v Římě.
Celý komplex je obrovský a kromě samotného zámku a rozlehlého přilehlého parku sestává ze zoologické zahrady (Tiergarten), Muzea kočárů (Wagenburg muzeum), skleníků Palmenhaus a Wustenhaus a altánu Gloriette.
Zahrady byly nádherné, jen škoda že bylo zataženo, bylo by to ještě lepší, ale aspoň nám však nepršelo. Po prohlídce jsme vyrazili opět směr centrum a naším prvním cílem byl Karlskirche.
Ten se také nazývá jako kostel Svatého Karla Boromejského, je hrdě označován jako největší barokní chrám na sever od Alp. Vedle Stephansdomu si vydobyl pozici nejvýznamnějšího svatostánku Vídně. Je to majestátní stavba, nacházející se na důležitém dopravním uzlu vídeňské městské dopravy - náměstí Karlsplatz. Nedaleko kostela je jeden z četných vchodů do stanice Karlsplatz, kde se stýkají linky metra U1, U2 a U4.
Tady začínala naše pěší část výletu. Naším dalším cílem teď byl Hofburg.
Hofburg po sedm staletí řídil dění v celém habsburském impériu. Zde sídlili členové rakouské vládnoucí dynastie a z bývalého hradu vytvořili grandiózní rezidenční sídlo plné přepychu a císařské záře.
K paláci přiléhají i další objekty a zahrady, formující areál překypující historií a nádherou. Dostanete se sem jednoduše - Hofburg leží v centru na Ringstrasse, blízko ostatních hlavních památek. Nejbližší stanice metra je Museumsquartier (linka U5).
Odtud jsme po několika minutách došli k Parlamentu.
Rakouský Parlament je reprezentativní budova stojící nedaleko vídeňské radnice a Hofburgu, na okružním výstavním bulváru Ringstrasse ve středu města. Budovu navrhl a její stavbu zrealizoval na konci 19. století architekt Theophil von Hansen s odkazem na starověké řecké stavitelství. Před vstupem nelze přehlédnout fontánu a sousoší se sochou znázorňující Pallas-Athénu, bohyni moudrosti.
Hned pár stovek metrů od parlamentu stojí Rathaus, kde právě probíhal filmový festival a bylo zde dost živo. Fotky jsme pořídili hlavně z větší dálky, protože před radnicí bylo obrovské promítací plátno.
Radnice ve Vídni se nachází na ulici Ringstrasse vedle stanice metra Rathaus na lince U2. Je to neobyčejně poutavá stavba, často vyzdobená květinami a vlajkami, v noci osvícená. Budova byla postavena v letech 1872 až 1883 architektem Friedrichem von Schmidtem. Rathaus je postaven v novogotickém stylu s akcentem na detail - příkladem je ozdobná soška tzv. Rathausmanna - zbrojnoše s vlajkou, který shlíží na město z prostřední nejvyšší věže radnice.
Odtud jsme šli ještě k nedalekému kostelu. Cestou jsme viděli ještě Vídeňskou operu (Staatsoper) a nejslavnější rakouské divadlo Burgtheater. Nasedli jsme na metro a přes několik přestupů se dostali na naši Jäger-Straße, kde je zaparkované auto. Zadali jsme cíl Bratislava, což bylo vzdáleno z našeho místa 76 km.
Po 40 km už jsme před námi v dáli viděli Bratislavu. Krajina se velice lišila. Na rakouské straně byla nížina a spousta větrných elektráren, na slovenské byl kopec a Prezidentský hrad.
SLOVENSKO
Navigace nás provedla přes centrum Bratislavy do asi 7 km vzdáleného kempu.
Když jsme zaparkovali před recepcí, hrozně jsme se divili tomu, co se zde děje... Byla zde velká spousta lidí, z nichž jich většina byla silně poodnapilých a kdoví co ještě... Jeden dokonce zašel tak daleko, že když jsme se v kempu probíjeli autem přes ty davy lidí, tak mu spadly kalhoty :-D. Nakonec jsme šťastně postavili stan a otevřeli si pivko, které jsme si celou cestu chladili v ledničce. V kempu jsme zjistili, že se zde zrovna koná festival (pro nás neznámého) hudebního stylu, který se nám nepodařilo k ničemu přiřadit:-).
Během večera jsme se seznámili s velmi sympatickými Maďary a příjemně se s nimi bavili (i když to bylo docela obtížné, protože anglicky neuměli v podstatě ani slovo, ale o to vznikali vtipnější situace:-D).
BRATISLAVA Ráno v 7 hodin nás probudilo sluníčko a úplně jasná obloha. Zvedli jsme se, sbalili stan a vyrazili na prohlídku města. Zaparkovat se nám podařilo hned u Starého Města a měli jsme to všude blízko.
Jako první jsme zvolili Prezidentský hrad, dominantu hlavního města Slovenské republiky.
Bratislavský hrad je dominantou města už odedávna. Nachází se na levém břehu Dunaje a patří k němu i neodmyslitelné podhradí. Tento kamenný hrad byl založen už v 10. století a v průběhu dalších staletí byl dále upravován a restaurován. Z hradu je krásný výhled po okolí a své sídlo tu má i expozice Slovenského národního muzea.
Má celkem čtyři věže, vždy jednu v každém rohu, uprostřed hradu nechybí nádvoří. V podhradí se nachází historická část města, která je plna malebných a křivolakých uliček se spoustou obchodů se suvenýry.
Další zajímavou budovou, hned u hradu, je Parlament.
Odtud jsem se přesunuli přes most do Starého Města, jenž bylo velice pěkné a panovala zde klidná atmosféra. Prostě pohoda...
Většina památek se nachází v historickém jádru města. Stará radnice je komplex budov vybudovaných v 14. a 15. století a dnes je sídlem městského muzea. Michalská brána je jediná brána z původních středověkých městských opevnění a je jednou z nejstarších budov ve městě. Univerzitní knihovna, vybudovaná v roce 1756, byla používaná uherským sněmem (parlamentem) v letech 1802-1848.
Městské centrum je charakterizováno mnohými paláci v barokním stylu. K známým sakrálním stavbám patří Konkatedrála svatého Martina, vybudovaná v 13. až 16. století, která byla v letech 1563-1830 korunovačním kostelem uherských králů. Františkánský kostel z 13. století je nejstarší zachovalý kostel v Bratislavě a byl místem rytířských ceremonií.
Po prohlídce města jsme vjeli na dálnici a jeli směr Brno. Cestou domů jsme se ještě zastavili v Mikulově, kde jsme si prohlédli město, koupili burčák a večer vzpomínali na výlet při upíjení moravského burčáku.