VÝLET: Krkonoše- cesta po hranici

Hlásí hrozné vedro a my přemýšlíme, kam se před ním schovat. Máme dovolenou, tak se nám nechce být zavření v bytě a nevylézat ven. Koukáme do mapy a nacházíme místo, kde snad bude chladněji- Horní Malá Úpa.

26.7.2018 => 200 Km

Venku je již dopoledne 28 stupňů a my vyjíždíme do Krkonoš. Celou cestu je teplota v podstatě stejná a za necelé dvě hodiny vystupujeme. Na parkovišti v Horní Malé Úpě je situace ale jiná, je 20°C, což je na naše poměry až zima. Mikinu mám ovšem doma, nenapadlo mne, že bych ji mohl potřebovat. 

Platíme parkovné a vydáváme se na cestu na hřeben Krkonoš.

Trasa: Klikni na obrázek ;-)

Z taktického hlediska jsme zvolili prudší výšlap do začátku, a pak jednoduchou cestu po hřebeni a postupné klesání. Ukázalo se to jako skvělá volba.

Horní Malá Úpa je obec v Krkonoších. Jejím nejvyšší místem je Pomezní sedlo, které se nachází ve výšce 1050 m.n.m. a kde se nachází hraniční přechod do Polska. Toto místo je mimo jiné i skvělým výchozím bodem k túře na Sněžku.

Z parkoviště se vydáváme na polskou stranu, kde vstupujeme do národního parku. U informační cedule s upozorněním, že se za vstup do národního parku v Polsku platí, raději přes web kupujeme kartou vstupenku. Za 2 osoby to dělá 3 €, takže nás takovýto poplatek nijak nezruinuje.

Jdeme po modré turistické značce a první kilometr je pouze prudké stoupání. Nižší teplotu už nijak nevnímáme, na slunci z nás teče pot, ale fouká krásně čerstvý svěží vítr. Cestou ujídáme velké borůvky, které nás doprovází nakonec celou cestu. 

Ani na hřebeni mi mikina nechybí, stále fouká osvěžující vítr a svítí slunce. Při pohybu je mi tak akorát.

Cesta vede po pěšině přes spoustu kamenů, které lemují nízké smrky a soušky stromů. Celou dobu teď jdeme ve výšce 1200 - 1300 metrů a je nám krásně. Potkáváme pouze pár polských turistů, jinak jdeme celou cestu sami. 

Co největší samota v přírodě je pro nás totiž vždy základem kvalitního výletu. Díky tomu nám výlet poskytuje největší možný zážitek. Být v divoké přírodě obklopení hordami turistů totiž zcela zničí divokost přírody. Zvěř se klidí od stezky, ticho bere za své a všude je spousta odpadků. Takovou divokou přírodu nechci. Díky! 

Přicházíme na nádhernou vyhlídku Skalní stůl ( 1282 m.n.m ), odkud je krásně vidět Sněžka a česká i polská krajina. Zde si dáváme pauzu a kocháme se výhledy. V Česku takhle vysoko nebýváme často.

Klesáme prudkým svahem dolů a odbočujeme na Cestu česko-polského, po které se dostáváme zpět do obce.