Verona --- San Marino --- Rimini --- Ferrara --- Bologna --- Ridracoli--- Arezzo--- Siena --- Poppi --- San Gimignano --- Pisa --- Livorno --- San Vincenzo --- Populónia --- Parma
Den 1:
Verona
San Marino
Rimini
Naše cesta do Itálie začala 20.6. v 16 hodin a čekalo nás cca 1200 km. Bez potíží jsme se dostali přes Německo, kde jsme zastavili v Mnichově u Allianz Areny, a Rakousko, přes Brennerský průsmyk do Itálie, dopravili až do Verony.
Do Verony jsme přijeli kolem druhé hodiny po půlnoci a měli za sebou už 850 km. Zaparkovali jsme přímo v centru u řeky. Cesta přes město do centra sice byla dost "trnová", protože nikde nefungovaly semafory a chyběly dokonce i značky, ale Milan se s tím statečně prokousal a už jsme parkovali. Ve městě nás nejvíc zajímala Římská aréna.
Tato zastávka byla skvělá z několika důvodů- byla to první věc na naší dovolené, kterou jsme viděli a navíc Římská aréna je taková skromnější verze Colossea v Římě. Bylo to tedy skutečně zajímavé, včetně zbytku historické části města. Druhá věc byla ta, že nás zastávka a procházka po městě probrala a zbytek cesty jsme absolvovali bez nějakých větších příznaků únavy. Z Verony jsme pokračovali do Rimini, kde jsme měli kemp.
RIMINI
Po dalších 300 km jsme v 6 hodin ráno zaparkovali před kempem. Otevíral až v 7 hodin, tak jsme si otevřeli plechovku piva a šli se podívat k moři , kde jsme vyčkali, než otevřeli. Než jsme se ubytovali, bylo už 8 hodin a šli jsme spát, budík nastavený na 12 hodin. Ve 12 hodin jsme se vydali na výlet do San Marina a na návštěvu " alko krámku", který jsme znali z loňska.
SAN MARINO
V San Marinu jsme tentokrát zaparkovali těsně pod hradem a úplně vynechali lanovku. Udělali jsme několik fotek a začali jsme hledat "náš " krámek.
Ten jsme po chvilce hledání našli a prodavači hned mluvili česky, tentokrát oba dva. V tom obrovském množství alkoholu jsme přemýšleli co koupit a prodavači nám to usnadnili tím, že nám dávali ochutnávat různá vína a taky Baileys, takže jsme nakonec úspěšně vybrali:-). Poté jsme se vrátili do kempu v Rimini a šli se koupat do moře. Naše koupání spočívalo hlavně v tom, že jsme se pořádně "vyblbli" ve dvoumetrových vlnách, protože v okolí Benátek řádila vichřice.
Den 2:
22.6.09
Ferrara
Bologna
Ridracoli
Dalšího rána jsme vyrazili směr Ravenna a dále Ferrara, která je vzdálená od Rimini asi 150 km.
FERRARA
Po příjezdu do Ferrary jsme zaparkovali na parkovišti hned u hradeb Starého města. Ferrara je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží na řece Pád a je součástí světového dědictví Unesco. Ve městě jsme si chtěli prohlédnout hlavně náměstí a místní "zámeček" (Chiesa di San Cristoforo e Certosa ) se hřbitovem. Sem nám cesta trvala poněkud déle, protože mé navigační schopnosti nás odvedli na úplně druhou stranu města:-). Od "zámečku" jsme šli k autu a jeli jsme do universitního města Boloně.
BOLOGNA
Boloňa, je hlavním městem regionu Emilia-Romagna a provincie Bologna, toto starobylé univerzitní město je i v současnosti cílem mnoha studentů, kteří Bologni dodávají kulturní bohatství a nové a alternativní názory, jež jí mohou závidět mnohá světová města. Bologna je proslavená také svými věžemi a těstovinami. Město je protkáno podloubími a je tam velmi příjemná procházka i za horkého letního dne.
Ve městě je většina obchodů - knihkupectví a papírnictví s kopírkami. Je tam spousta kaváren a barů, které jsou obsazeny studenty. Popelnice i sloupy v podloubích jsou polepeny množstvím nabídek k práci a brigádám. Panuje tam velmi klidná a příjemná atmosféra , i když je v ulicích spousta lidí.
Cestou jsme šli kolem šikmé věže (asi na to mají Italové pech nebo nějaký zvláštní patent...), do té doby jsem věděl pouze o Pise. Podle mapy jsme udělali okruh historickým centrem a vydali se směrem k autu, abychom mohli pokračovat do vesničky Ridracoli v Apeninách.
RIDRACOLI
Za vesničkou Ridracoli je přehrada, ke které jsme se chtěli dostat už před rokem, ale nepodařilo se nám to kvůli tomu, že k ní nevedla silnice. Letos jsme tam sice chytře jeli z druhé strany, kde silnice byla, ale pro změnu nás zastavila železná vrata, která byla přes silnici zavřená.
Nakonec jsme se sice k přehradě dostali alespoň na dohled, ale stejně to nebylo, jako stát na hrázi a koukat na vodu mezi vršky Apenin. Zklamaní jsme vyrazili na poslední část dnešní cesty k městečku Poppi - do našeho oblíbeného kempu k "Bábě". K té jsme dorazili asi kolem čtvrt na osm večer.
Den 3:
23.6.09
Arezzo
Siena
Poppi
V tomto kempu pobudeme dvě noci. Majitelka nám zase italsky vysvětlovala, kde jsou sprchy a záchody (což jsme si pamatovali z loňska), tak jsme jí na všechno jen kývali. Paní si ale myslela, že nerozumíme a vysvětlovala nám to všechno asi třikrát:-). Problém byl, že jsme jí neměli jak říct, že už jsme u ní byli a že to vše známe. Anglicky totiž uměla jen "showers a toilets" (i to byl ale proti loňsku pokrok). Poté jsme se ubytovali a navlékli na sebe všechno teplé oblečení, co jsme si vzali z domova (v 19h bylo asi 15°C) a po chvíli jsme šli spát. Následující ráno jsme jeli do 60 km vzdáleného městečka Arezza.
AREZZO
Arezzo je jedním z nejstarších měst Toskánska a leží v místě, kde se setkávají čtyři údolí provincie - Val di Chiana, Valdarno, Valtiberina a Casentino. Centrem města je nepravidelné, široké, lehce se svažující Piazza Grande. Na jeho západní straně stojí apsida kostela Pieve Santa Maria, dále Palazzo del Tribunale ze 17. století s balustrádou a venkovním schodištěm a Palazzo della Fraternita, který vznikl v letech 1375 až 1460. Na východní straně náměstí stojí vysoké středověké domy. Severní stranu náměstí ohraničuje Palazzo delle Logge. Na náměstí, jak už to u nás bývá zvykem, opět byly postaveny tribuny které nám kazily focení. Asi jezdíme ve špatném termínu...
Po prohlídce náměstí jsme se šli podívat křivolakými uličkami dolů k hradbám na římský amfiteátr a od něj kolem hradeb k autu. Další v plánu je město Siena.
SIENA
V Sieně jsme zaparkovali auto nedaleko brány do centra.
Město leží v srdci Toskánska na centrální toskánské plošině mezi údolím řeky Arbie a řeky Elsy. Siena vyniká nádherným historickým centrem s velmi cennými architektonickými památkami. Přestože se Siena rozrostla téměř až do velikosti menšího velkoměsta, zachovává si útulný kolorit cihlového gotického náhorního městečka. Siena je jedním z nejlépe dochovaných středověkých měst v Itálii, protože díky jeho úpadku nedošlo v minulosti k bourání staveb kvůli výstavbě nových objektů.
Po jedné z hlavních ulic jsme se vydali směrem k náměstí. Náměstí je ve tvaru mušle a za shlukem budov vykukuje černo-bílá katedrála. V boční uličce u náměstí jsme si koupili pravou italskou zmrzlinu, která byla opravdu výborná, a šli ke katedrále.
Po katedrále jsme nabrali směr auto a nejrychlejší trasou přes Arezzo jsme jeli opět do kempu u Poppi.
POPPI
Kolem 19.hodiny večer jsme zajeli z kempu do Poppi, udělali několik fotek a zapadli do takové normální restaurace (aspoň z venku to tak vypadalo). Vevnitř nás číšník zavedl ke stolu. Milan si se slovy " jéé, tady je levný víno (5,50 euro za láhev)" objednal. Nemilé pak bylo překvapení, když číšník přinesl poloprázdnou láhev a nalil Milanovi do sklenice asi 1 dl. Milan s Markem si tam dali i jídlo a dohromady jsme zaplatili přes 60 euro.
Den 4.:
24.6.09
San Gimignano
Pisa
Livorno
San Vincenzo
Ráno jsme shodili stan, zaplatili kemp, který byl za celý pobyt nejlevnější, a přes Florencii vyrazili na "městečko vína" San Gimignano.
SAN GIMIGNANO Na parkoviště k hradbám jsme přijeli po 9. hodině. Městečko San Gimignano delle Belle Torri (San Gimignano krásných věží) je asi nejvíce prostoupeno středověkým duchem ze všech náhorních městeček v Toskánsku. Území San Gimignana se rozkládá na kopcích údolí Val d'Elsa. Samotné město proslulo 14 dochovanými rodovými věžemi (původně jich bylo celkem asi sedmdesát), které dotváří jeho siluetu.
Uvnitř hradeb bylo spoustu krámků s keramikou a hlavně s vínem. Dalo by se to popsat asi takto: víno, víno, keramika, víno, keramika, suvenýry a znovu tohle kolečko od začátku. Když jste našli nějaký větší plácek nebo náměstí, bylo možné vidět věže v okolí.
Cestou k autu jsme se zastavili v krámku s vínem a všichni jsme si koupil víno z místních vinic. Další bod našeho programu je následující: zkontrolovat šikmou věž, jestli pořád stojí...
Přes kopce Toskánska, kde kolem silnice byly samé vinice (asi ze mě roste básník;-)), olivové háje a pole plná slunečnic jsme ve 12 hodin dorazili do Pisy.
PISA
Pisa je hlavní město stejnojmenné toskánské provincie a leží na březích řeky Arno, asi 10 km východně od jejího ústí do Tyrhénského moře. Na jihu Pisu ohraničují kopce Livornesi a na severu jižní svahy Apuánských Alp a jezero Massaciuccoli.
LIVORNO
Do Livorna jsme se z Pisy dostali během několika málo minut a zapakovali hned na náměstí.
U spodní strany náměstí stojí pevnost Fortezza Vecchia obklopená Královským kanálem. Tyto dvě památky jsou asi nejvýraznější, co v Livornu je.
Z Livorna jsme jeli na jih po pobřežní dálnici a poté po klikaté silničce do San Vincenza, za kterým jsme měli několik kilometrů kemp.
SAN VINCENZO
Po příjezdu do kempu jsme si šli postavit stan, udělat si něco malého k jídlu a hurá do bazénu! Měli jsme na výběr, protože v kempu měli hned čtyři. Večer jsem si šli do místní restaurace dát pizzu, ale číšník si nás dlouho nevšímal. To už Mára nevydržel a šel si koupit cigarety do vedlejší restaurace. Poté přišel číšník a začal nám nabízet jídlo a víno atd... Během toho Mára u stolu prohodil větu: " Ty ses na nás vysral, tak jsem si to koupil jinde". Číšník se k němu otočil a s úsměvem na rtech Márovi řekl: "Di do prdela!". To jsme s Milanem nevydrželi a dalších 20 minut, kvůli záchvatu smíchu, si nemohli objednat. Pak jsme si dali ještě víno a šli ulehnout.
Den 5:
25.6.09
Populónia Camping Albatros
POPULÓNIA
Pobřeží mezi Livornem a Piombinem je známé jako pobřeží Etrusků, protože ti tuto oblast odpradávna obývali a využívali zdejší ohromné nerostné bohatství a skvělé podmínky pro zemědělství. Etruské námořnictvo se plavilo přes celé Tyrhénské moře od přístavů ve městech Vada a Baratti k Populonii. Tam jsme zamířili také my, protože městečko leží zhruba 10 km od kempu.
Cestou do kempu jsme se ještě zastavili kvůli poslednímu vykoupání v moři, ale nebylo to nic moc, protože opět byly velmi vysoké vlny.
Raději jsme zvolili koupání v bazénu a v kempu se hned vrhli do vody.
CAMPING ALBATROS
Camping Albatros nás příjemně překvapil cenou, protože byl cenově srovnatelný s ostatními navštívenými kempy, ale co se týče vybavenosti, dalece všechny předčil.
Den jsme si užili hlavně relaxací v kempu a večer jsme se chystali na naší zpáteční cestu do Čech.
Den 6:
26.6.09
Parma
Ráno jsme vstávali v 5:30, protože nás opět čeká cca 1200 km, a v navigaci měli zadané město Parma.
PARMA
V Parmě nás celkem nic, kromě pravé parmské šunky (které jsme si každý koupili asi 0,5 kg) a tohoto typického (byť trochu upraveného:-)) italského vozítka, výrazně nezaujalo.
Přes kopcovité Rakousko a nekonečně velké Německo jsme v 19 hodin večer konečně překonali české státní hranice.