V ospalém, mlhavém světle, které se objevuje brzy po rozbřesku, pomalu otevře bránu do svého nitra. Připomíná obřího tvora s dokořán otevřenou tlamou, připraveného cokoliv pozřít. Nestane se však nic, jen čeká...
Do ranního ticha, které narušuje pouze zvuk šplouchajících vln a občasný výkřik racka, se postupně rozeznívají zvuky motorů. Rozsvěcují se světla a dávají se do pohybu. Pomalu linoucí se had mizí uvnitř monstra. Ozve se dunění. Dunění silného naftového motoru. Rozsvítí se reflektor, pak další a brána se začne zavírat. Tvor se pomalým pohybem odpoutá od pevniny a zamíří k otevřenému moři. S vycházejícím sluncem se vydává k nejzelenějšímu ostrovu Chorvatska. K ostrovu MLJET.
Cesta trajektem na trase Prapratno - Sobra trvá 30-40 minut, během kterých se kocháme východem slunce. Po vylodění zadáváme v navigaci cíl Govedari, kde máme vyhlídnuté parkoviště, ležící hned u vstupu do národního parku. Opět se přesvědčujeme, že kdo si přivstane, vyhraje. Na nepříliš velké parkoviště přijíždíme mezi prvními. Máme tak jedinečnou šanci vychutnat si, zatím ještě liduprázdný, park.
NP MLJET se nachází na severozápadě ostrova. Velkým lákadlem je tu Velké a Malé jezero. Jsou to hluboké krasové doliny zalité mořem, které do nich vniká průlivem Soline. Při přílivu a odlivu tu vzniká silné proudění, kterého už v dávné minulosti využívali zdejší mniši k pohonu mlýnů.
Ostrov patří mezi nejzelenější ostrovy Jadranu, je zalesněný asi ze 72%. Klasické lesy, jako u nás, tu ale nenajdete. Zde jsou tvořeny především borovicemi (borovice halepská), duby (dub cesmínový) a cedrovými háji. Procházka po zalesněném břehu obou jezer je velice příjemná a osvěžující. V parku vede mnoho stezek. Můžete jít (nebo jet na kole) po asfaltové silničce kolem jezer, můžete odbočit do lesů a opustit tak narůstající davy turistů a vydat se na trek přes kopec. Jako my.
Terén byl o něco náročnější a skalnatější, teplo větší a kopec o něco vyšší, než jsme očekávali. Na vrchol kopce přicházíme pěkně zadýchaní a propocení. Za odměnu nás tu ale čeká nádherný výhled na nekonečné, sytě modré moře, narážející na bílé útesy ostrova.
Promyka mungo je šelma z čeledi cibetkovitých a proslula tím, že je největším (ale možná i nejmenším) nepřítelem jedovatých hadů, kterým v soubojích přináší smrt. Vzrůstem je totiž menší než zajíc a souboj s hadem vypadá dost neobvykle. Když promyka hada vyslídí, začne v bezprostřední blízkosti kolem něho do kolečka běhat a skákat ve stále rychlejším tempu a v těsnějších kruzích, fouká mu vzduch do ústní dutiny a do očí, čímž ho rozběsní, takže had úplně ztratí svou opatrnost a obezřetnost. Toho promyka využije, skočí a jednou dvakrát se mu zakousne za hlavu a tak ho zabije.
S vědomím, že na ostrově žádní hadi nejsou, jsme si v klidu a bez ostychu vykračovali skalnatým srázem, až jsme na jednoho hada málem šlápli. Nutno říct, že to nebyla zmije, ale pravděpodobně slepýš. To by ke způsobu, jakým promyka loví, celkem dávalo smysl. Slepíš je podle mne asi jediný had, který dokáže svou nevšímavostí rozběsnit promyku. Ta pak celá vyčerpaná a nakrknutá odejde a hada nechá být.
Promyka pochází z Indie a byla na ostrov v minulosti přivezena, aby vyhubila zmije. Teď je na ostrově přemnožená a sami jsme měli možnost ji několikrát vidět na vlastní oči. Většinou v momentě, kdy nám přebíhala silnici těsně před autem.
Na Velkém jezeru je ostrůvek Svaté Marie, na kterém se nachází klášter z 12. století. Na ostrov je možné dostat se za poplatek lodí. My si fotíme ostrůvek ze břehu a pokračujeme dál.
Krátí se nám čas, takže jdeme nejrychlejší cestou k Solině. Průlivu, kde vzniká za přílivu a odlivu silné proudění vody a kde se plánuji konečně vykoupat v jezeře.
Voda je v jezerech asi o 5 stupňů teplejší, než v okolním moři, koupání je zde tedy záležitost pro fajnšmekry. Když si pro koupání vybere průliv do velkého jezera, můžete si užít i jízdu v proudu, který vás do jezera protáhne bez toho, abyste s namáhali s plaváním. Pro koupání je ideální zvolit východní část Velkého jezera, kde je nejlepší přístup k vodě.
Pláže Saplunara a Blaca
Na opačném konci ostrova, než je námi navštívený NP, se nachází vesnička Saplunara. V okolí je několik vyhlášených písečných pláží. My jsme byli dost omezeni časem, takže jsme zakempili na první a zároveň největší pláži. A co Vám budu povídat...
Ke konci sezony tu bylo málo lidí, teplé moře a písečná pláž. Lépe jsme si zbytek dne na ostrově užít nemohli. Jen je škoda, že jsme nevěděli, kde přesně leží zátoka a pláž Blaca. Dnes už to vím, takže se sem musíme vypravit příště :-)
