Blíží se 3. adventní víkend a zatím jsme ještě nenavštívili žádné vánočně vyzdobené město, jak je u nás každý rok tradicí. Na poslední chvíli měníme rozhodnutí a místo do Berlína, jedeme do malebného Českého Krumlova.
Navzdory předpovědi, která hlásila zataženo s dešťovými přeháňkami, nám celou cestu sněží a na krajině to již začíná být znát. Naštěstí cesta probíhá bez komplikací a v domluvený čas parkujeme v garáži u Apartmentu RIXY. Jedná se zrekonstruovaný patrový podkrovní byt ve vile z první republiky. Do historického centra to máme asi 5 minut, takže ubytování mohu velmi doporučit. Možnost parkování je skvělým bonusem.
Po chvíli odpočinku se vydáváme do města. Jsme rádi, že ulice nejsou přeplněné turisty, jako v hlavní sezoně, i když je tu turistů stále dost. Procházka po městě je příjemná a kromě horkého svařáku nasáváme i vánoční atmosféru zasněženého malebného města. Při brouzdání uličkami po chvíli přicházíme k malé pražírně kávy Ideal coffee, kde si dávám své oblíbené Flat White.
Český Krumlov je město zapsané na seznamu UNESCO, jehož historické centrum je obklopeno meandry Vltavy. Nad městem se tyčí zámek, jež byl v minulosti sídlem mnoha českých rodů- Vítkovců, pánů z Krumlova, Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů. V současné době patří město mezi největší turistické magnety jižních Čech.
Po procházce kolem řeky přicházíme vymrzlí k restauraci Jelenka, která z venku působí historicky, ale zevnitř dosti zvláštně. Skoro si tu připadám jak v ponorce Nautilus u kapitána Nema. Naštěstí hovězí líčka s bramborou kaší byla vynikající i přes zvláštní atmosféru místa :-).
Ráno sedáme do auta a přesouváme se na parkoviště P4, které leží přímo u zámecké zahrady. Je nejméně používané, špatně značené z centra města, ale je nejlevnější a hned jste v zámku. Ideální volba na celodenní parkování kdykoliv v roce. Dnes dokonce neplatíme nic.
Zámecká zahrada je v termínu naší návštěvy zavřená, jdeme tedy rovnou do zámku. Díky, pro turisty časné ranní 10. hodině, je tu příjemně mrtvo. Zde procházíme několika nádvořími a z úplně prázdného Plášťového mostu, který včera odpoledne praskal ve švech, si fotíme zasněžené město.
Dnešní ráno nám umožnilo vidět Český Krumlov z úplně jiné perspektivy. Včerejší atmosféru podzámčí, kde se řemeslníci snaží naplnit požadavky šlechty, jsme nahradili vznešeností a pohledem shora. Pohledem šlechty. Při pohledu na město se mi honí hlavou, jak asi vypadal život ve městě o pár století dřív. Jedno však vím jistě. Určitě to nebyla taková pohádka, jak se na první pohled v představách zdá...
Cestou k Benešovu jsme se dostali do pohádkově zasněžené krajiny, kde leží tak 20 centimetrů sněhu. Dlouho neváháme a z posoleného asfaltového povrchu hlavní silnice ve Voticích odbočujeme. Suchou silnici nahradila zasněžená a my, bez nějakého konkrétního cíle, brouzdáme krajinou České Sibiře.
Česká Sibiř je malebný kraj na hranici středních a jižních Čech, která je tvořena Vlašimskou pahorkatinou. Oproti okolní krajině zdejší kopce dosahují kolem 700 metrů nad mořem. Díky tomu je zde v zimě chladnější charakter počasí s celkem bohatými sněhovými nadílkami, než o pár kilometrů dále. Pokud jedete po E55 z jižních Čech na Prahu, právě zde je nejvýše položená část silnice celé trasy.
Když jsme se nabažili, chytáme se ukazatele na Prahu, který nás přivádí k hlavní silnici. Pár metrů od ní ale narážíme na velkou stavbu, kolem které jsou nápadně často vyřezaní dřevění čápi. Chvíli nám to trvá, ale dochází nám, že jsme narazili na jedno dost známé hnízdo. Neodolám a jdu se, do areálu farmy Čapí hnízdo, podívat.
Pak už jedeme rovnou domů...