Vyhledat
  • Miroslav Novotný

VÝLET: Stezka v korunách stromů a české Montenegro

Aktualizováno: 4. 9. 2020

Venku slunce, teplota 14°C. Oproti vedrům, co trvaly přes 14 dní a bylo průměrně přes den tak kolem 35 je to příjemná změna. Možná až moc příjemná. Zvažuji, zda si na výlet nemám přibalit kulicha, aby mi nenamrzla hlava. Jedeme totiž na celodenní výlet do podhůří Krkonoš. Na Stezku v korunách stromů v Janských Lázních a možná ještě někam, ale to zatím nevíme.

11.8.2018 => 168 Km

EKOFARMA U KOTYKŮ Abychom se po náročném pracovním týdnu trochu vyspali, dáváme si sraz s druhým autem na domluveném obědovém místě v 11:30. Jelikož jsme ale geniální a jedeme stejnou cestou, potkáváme druhé auto již po pár kilometrech, když si dávají pauzu. Jedou z Prahy, my z Hradiště. Unášíme jednoho člena, abychom jim odlehčili, když jich bylo v autě 5 a my jen dva. Pár minut před domluveným časem přijíždíme do Roztoků u Jilemnice.


Zde máme již vyzkoušenou malou rodinou hospůdku, kde dělají skvělá jídla z jejich hovězího. Na jídlo chvíli čekáme, ale stojí to za to! Po polévce, tataráku, flank steaku, žebrech a dalších skvělých věcech sedáme v polovičním bezvědomí do auta. Chtělo by to hodinku spánku, místo hodinky jízdy autem! Ale času neporučíš...


I když...

STEZKA KORUNAMI STROMŮ Místo narvaného parkoviště u Stezky parkujeme u centrálního parkoviště v Janských Lázních. Odsud je to pěšky na Stezku asi 15 minut, je tu stanice lanovky na Černou horu a do centra města asi 5 minut chůze. Cena je stejná jako na přeplněném parkovišti u Stezky.


Protože jsme si dopřáli celkem lehký oběd v podobě hovězí nálože, dala nám 15 minutová cesta do kopce pořádně zabrat.

STEZKA KORUNAMI STROMŮ je dřevěný vyhlídkový chodník, který Vás dovede nejprve do korun stromů a nakonec až nad ně. Délka stezky je 2180 metrů a na vyhlídkové plošině dosáhnete nadmořské výšky 826 metrů. 

Celá stezka je bezbariérová, takže se na ní mohou podívat i vozíčkáři a kočárkáři. Procházka je to pěkná, výhledy také. Ale vidět jen tohle? Nebyla by škoda nevidět ještě něco dalšího?


V půl šesté u kávy a zmrzliny pod stezkou dumáme, co teď. Jako fanoušek přírody bych rád zmizel od frekventované cesty někam do klidu lesa, ale lanovka na Černou horu jezdí jen do šesti, takže jsem tenhle nápad v duchu odpískal.

 

V 17:50 vystupujeme na horní stanici lanovky na Černé hoře. Paní dole u pokladen moc nechtěla věřit, že si 15 minut před koncem jízdní doby lanovky kupuje jednosměrný lístek 6 dospělých a jedno dítě. "Teď na horu? Opravdu? Ale dolů už to nejede... Dítě taky?! Ale jen nahoru, jo? Tak dobře...".


Je 17°C. Teplota, jakou jsem přes den naposledy v ČR zažil odhadem na konci března. Všichni si na sebe oblékáme vše co s sebou máme (moc toho není) a jdeme hledat rašeliniště.

ČERNÁ HORA leží ve východních Krkonoších u Janských Lázních, odkud sem jezdí kabinová lanovka. Nadmořská výška je 1299 metrů. Hora je specifická v plochém a dost rozlehlém vrcholu. Nachází se zde lesy, rašeliniště a několik staveb- televizní vysílač, stanice kabinové lanovky, hotel a několik dalších. V zimě se dá celá hora sjet na saních, je tu sáňkařská dráha, která vede až do Janských Lázní. 

Lanovka "Černohorský expres" byla postavena roku 2006. Kabiny lanovky jsou osmimístné a jedná se o jedinou takovou lanovku v Česku. Protože je nás šest a půl a jeli jsme nahoru jen my, každý pár si obsadil jednu kabinku. Měli jsme tak 7,5 minuty dostatek soukromí na... Kochání se krajinou. Pouze dvou a půl členný pár měl soukromí o 0,5 osoby méně.


Krásnou krajinou po vrcholu se nám otevírají výhledy do širé krajiny. Rád bych pojmenoval všechny vrcholky kopců co vidím, ale znám pouze Sněžku. Ale ta je! Osvícená zapadajícím sluncem vypadá tato dominanta České republiky nádherně. Lépe než na přiložené fotce.


U rozcestí VÁCLAVÁK, kde v tuto dobu již žádný Václavák není, odbočujeme na dřevěnou lávku, která nás vede k vyhlídkové plošině u rašeliniště. Stezku lemuje velké množství kytek, které velmi vzdáleně připomínají odkvetlou pampelišku, ale menší. Doma zjišťuji, že se jedná o vzácný suchopýr, který roste v chladné části mírného pásu a v chladném pásu celé severní polokoule.


Krása místní krajiny o zlaté hodince, bez lidí, se nedá slovy popsat. Raději mrkněte na fotky ;-)






ČERNOHORSKÉ RAŠELINIŠTĚ vzniklo asi před 6000 lety a dosahuje vrstvy kolem 2,5 metru. Zdejší podmínky jsou pro vznik rašeliny velmi dobré. Průměrná denní teplota je tu +2°C, je tu velký roční úhrn srážek a sněhová pokrývka tu průměrně bývá 160 dní v roce.

Po tomto vrcholu dne se vydáváme po červené značce do Janských Lázní. Ač výstup touto cestou by byl pro nás hrozný (strašně prudký kopec celou cestu), sestup nebyl o nic lepší. Dole vypadáme jak skupina invalidů na výletě.


Za probíhajícího soumraku se vrháme do první hospody, na kterou narážíme. Je devět večer. Café Imperial to není, spíše opak. To nám ale nevadí. Dáváme si tu smažený sýr s hranolkami. Jen já a Tomášek (největší hrdina výpravy) si dáváme řízek.


Takhle nějak jsem už ke konci výletu viděl :-D

Ve 22 hodin přicházíme k penzionu, ve kterém je ubytován zbytek výpravy. Já se Zuzkou sedáme do auta a vyrážíme na hodinu a půl dlouhou cestu nocí domů...

24 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše