Dnes jsme vyrazili k Bedřichovské přehradě, která se nazývá také Černá Nisa. Místo, o kterém jsem toho dost četl a viděl ještě více fotek na sociálních sítích, ale nikdy jsem zde nebyl.
V pozdním nedělním odpoledni parkujeme na Bedřichovském sedle. Je tu již poloprázdno a auta stále odjíždějí. Ideální stav...
Cestou od parkoviště se vydáváme po turistické značce k přehradě a hned na začátku cesty míjíme obyčejně vypadající Stánek Maliník. Jak později zjišťuji doma, není to zcela obyčejný turistický stánek se smažákem a párkem v rohlíku, jak působí zvenku. Škoda, musíme se tady zastavit někdy příště...
Cesta k přehradě je, navzdory horské krajině, překvapivě nenáročná. Bez velkých převýšení jsme došli brzy k přehradě. Hráz je bohužel uzavřená a opravuje se, takže jsme museli vynechat můj oblíbený pohled na vodní hladinu.
Vydáváme se kolem a doufáme, že se nám pak někde podaří napojit na cestu, kterou jsme přišli, když už nám uzavřená hráz tento plán narušila.
Přehrada ČERNÁ NISA byla vybudována v letech 1902–1906, aby zamezila škodám při rozvodnění říčky Černá Nisa na jejím dalším toku. Je nejvýše položenou přehradou v České republice a je v ní dovoleno se koupat.
Přehradu jsme obešli celou a byla to krása. Pravý břeh přehrady kopírují dřevěné chodníčky s častými výhledy na okolní krajinu. Levá strana je trochu méně zajímavá svou pestrostí, jde se většinou po asfaltce nebo štěrkové cestě. Jste však ze všech stran obklopení hustými lesy, což má také své kouzlo. Ke konci cesty se nám daří najít spojku (zimní Jizerskou magistrálu) na cestu, kudy jsme přišli od auta.
Celkově jsme ušli jsme trochu více, než jsme čekali, ale čerstvý horský vzduch nám dodal energii a dobrou náladu, kterou jsme si přivezli domů.
Kudy sem?
Výchozích bodů k přehradě je hned několik. My zvolili parkoviště na Bedřichovském sedle a své volby jsme nelitovali. Odsud je to k přehradě asi 3 kilometry příjemnou procházkou. Celkově nás okruh vyšel asi na 11,5 kilometru.
Comments