Vyhledat
  • Miroslav Novotný

CESTOPIS 2010: Brusel & Amsterdam

Aktualizováno: 4. 9. 2020

Je pátek 30.4., 16 hodin, my nasedáme do auta a vyrážíme na dálnici D5. Naším prvním cílem je 890 km vzdálený Brusel. Cesta nám utíká celkem rychle a během ní jsme udělali pouze 2 zastávky. Na odpočívadlo, vzdálené 10 km od centra Bruselu, přijíždíme v 00:45. Tedy přesně na čas, podle těch nejoptimističtějších odhadů. Zde se pokusíme trochu prospat v autě, abychom na zítřek měli dost sil.


30.4.-2.5.2010 => 2200 km

Trochu se venku protáhnu a jdu se uložit zase do auta. Usnout ale pořád ne a ne... Nakonec tuto nepříjemnost řeším tak, že si vezmu plechovku piva, karimatku, spacák, a jdu se natáhnou na lavičku před autem. Vyšlo to... :-)

Ráno v 6 hodin mě vzbudí neskutečná zima a potřeba jít na toaletu... Celkem nepříjemná kombinace:-/. Kolem 6:20h už sedíme v autě, topení naplno, a jedeme k Atomiu.


BRUSEL je hlavní a zároveň největší město Belgie. Je také administrativním centrem Evropské unie, díky čemuž bývá často nazýván hlavním městem Evropy či srdcem Evropské unie.

ATOMIUM

K jednomu z charakteristických znaků Bruselu bezesporu patří grandiózní model Atomium, který se nachází v parku Expositions, kde byla v roce 1958 pořádána Světová výstava. Je to obrovský model molekuly železa, složený z devíti koulí. Výtah, který patří k nejrychlejším v Evropě (5 pater za sekundu), jezdí až na samotný vrchol Atomia, kde se nachází restaurace a pokochat se zde dá překrásným výhledem na město. Nahoru jsme se podívat nešli, protože jsme zde byli brzo ráno a Atomium bylo ještě zavřené.

Po prohlédnutí a udělání několika fotek, jsme s radostí naskočili do již vyhřátého auta a jeli jsme do centra města. Zaparkovat se nám podařilo v podzemních garážích, hned vedle hlavního náměstí. Prostě luxus :-). Naše kroky, tedy celkem logicky, vedly nejprve na náměstí Grand-Place.


GRAND-PLACE

Náměstí Grand-Place je historické centrum a pýcha Bruselu, často se považuje za jedno z nejkrásnějších náměstí na světě. Náměstí obklopují domy cechů, korporace a také hlavní dominanta městská radnice s vysokou věží Hotel de Ville. Někteří obyvatelé města tvrdí, že toto místo je pouze pro turisty. Ve skutečnosti je zde však tolik cizinců jako místních obyvatel, což dělá z náměstí opravdu živé místo s rušnou atmosférou. Náměstí Grand-Place je také opravdové architektonické veledílo, ve kterém se mísí gotika, renesance a baroko. Skvostné náměstí Grand-Place je od roku 1998 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.



MANNEKEN-PIS

Nedaleko náměstí Grand-Place se nachází světoznámá bruselská fontána s čurajícím chlapečkem - Manneken-Pis. Soška je 61 centimetrů vysoká, vyrobená již v roce 1619 z bronzu. Má symbolizovat bruselský vzdor k nepřátelskému světu ( to se jim myslím celkem povedlo :-)).




KATEDRÁLA SV. MICHALA

Katedrála sv. Michala je impozantní gotická budova, která dominuje starému městu. Pro turisty, kteří vstoupí do katedrály, může být uchvacující jemné světlo linoucí se z překrásných skleněných oken. Některá okna jsou vyzdobena obrazy panovníků, například je zde Ludvík II. i s manželkou či Karel V. s manželkou Isabelou Portugalskou. Nedávno katedrála prošla velkou rekonstrukcí.


Prošli jsme ještě několik dalších uliček a ujížděli k místu Napoleonova konce, do 18 km vzdáleného Waterloo.


Bohužel tam nezemřel pouze Napoleon, ale odešla nám také pojistka v autě, která měla na starost nabíjení navigace a bylo zle... Asi po půlhodinovém hrabání v pojistkové skříni, se nám naštěstí podařilo inkriminovanou pojistku najít a mohli jsme po její výměně tedy pokračovat v cestě.

WATERLOO je místo připomínající poslední Napoleonovu bitvu. Dnes je zde k vidění mírumilovná a klidná krajina. Onu bitvu zde tedy připomíná pouze monument Butte du Lion. Waterloo leží pouhých 18 km od Bruselu.

Když jsme si prohlédli okolí a někteří z nás si vyšlápli na pahorek, dali jsme si něco malého k jídlu, a co nejkratší cestou jsme jeli do 160 km vzdáleného holandského městečka Kinderdijk.



 

Holandsko: KINDERDIJK

Na místo jsme dorazili kolem 12. hodiny. Trochu nás děsilo počasí, ale nakonec jsme se dešti přeci jen vyhnuli a nezmokli jsme.


V Kinderdijku je slavná skupina devatenácti mlýnů pocházejících z osmnáctého století. Tento komplex je největším skanzenem polderových mlýnů v Nizozemsku. Toto seskupení bylo využíváno výhradně k odčerpávání vody. Důvodem byla intenzivní snaha o postupné vysoušení polderů.


Jeden z mlýnů je možno prohlédnout skrz naskrz od dubna do září (samozřejmě jsme tuto možnost nezapomněli využít). Kinderdijské větrné mlýny byly v roce 1997 zařazeny na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.


Tato zastávka, mne zaujala svým způsobem asi nejvíce za celý víkend. Sedáme do auta a jedeme k hlavnímu cíli této cesty- do hlavního města Holandska-Amsterdamu.



 

AMSTERDAM

Do Amsterdamu jsme dorazili asi hodinku po odjezdu z Kinderdijku. Cesta probíhala dobře, až na občasné průtrže mračen. Když jsme ale dorazili do centra města a zaparkovali u jednoho z kanálů, bylo jasno.


Řízení v Amsterdamu bych nazval jedním slovem- peklo! Dopravní značky a semafory tam vůbec nic neznamenají. Celé město se hemží obrovským množstvím lidí na kolech, houfy turistů vbíhajících na červenou před projíždějící auta, a do toho na vás cinkají rozzuření tramvajáci. Co víc si přát?



Amsterdam si rozhodně s žádným městem nespletete, i když se nemůže pochlubit žádným symbolem, jako například Paříž, Londýn nebo Řím. Město, hustě protkané asi 160 kanály, přes které se klene 1200 mostů, a žije ze své liberální multikulturní atmosféry.


Typické jsou pro Amsterdam štítové domy stojící na smrkových kmenech, jelikož je město vystavěno na bažinatém podloží, dalším typickým znakem jsou také grachty(vodní kanály) a zvedací mosty. Atmosféru Amsterdamu určují ulice a náměstí. Velice rušnými centry jsou náměstí Dam s královským palácem a náměstí Leidseplein, kde můžete v jakékoliv roční době potkat pouliční hudebníky z různých koutů světa.


O něco méně hektická, nicméně povinná je návštěva ulic podél kanálů (grachtů). Podél břehů rostou jilmy, u nich a na zábradlí mostů čekají racci a volavky na něco k snědku. Měšťanské domy z cihel a pískovce, zdobené štíty, se odrážejí ve vodě a to společně vytváří jedinečnou atmosféru Amsterdamu.


Po prohlídce města jsme přišli k autu a zase jsme vyrazili (k mému nadšení :-/ ) k jízdě do ulic. Ta už ale proběhla bez větších nervů, jelikož jsem na ten chaos byl již psychicky připraven :-). Najeli jsme na dálnici a ujížděli směr Haarlem, u kterého jsme měli mít kemp. Cestou nás překvapila jedna věc...


Na dálnici najednou bylo omezení rychlosti na 70 km/hod, poté na 50 km/h a nakonec nás zastavil semafor s červenou. Překvapeně jsem koukal co se děje, a tu se před námi, kolmo k nám, začala zvedat silnice.



Byly vidět proplouvající lodě, a po několika minutách silnice zase dosedla na své místo, a mohli jsme pokračovat.


Do kempu jsme dorazili asi o 15 minut později, a kemp se mi opravdu zalíbil. Byl umístěný u moře, mezi obrovskými písečnými dunami, a byl vybaven například i restaurací, či samoobsluhou. Po uvaření večeře, jsme se šli koupat do moře. To, k mému úleku mělo teplotu takovou, že by se z toho osypal i lední medvěd. Nakonec jsme tam ale všichni statečně vlezli:-).


Tady je několik fotek z kempu:



Ráno, kolem 9. hodiny jsme vstali, nasnídali se, a vydali se na 950 km dlouhou cestu domů. Vše probíhalo bez komplikací až do chvíle, kdy se mi v Německu ozvalo hladové oko a musel jsem natankovat. Když jsem zaplatil a sedal si do auta, rázem se tam zjevili 2 "tajní" pánové od německé dálniční policie. Řekli, ať zajedeme stranou, a pustili se do prohlídky. Nejprve nás dost důkladně šacovali, pak jsem za kamionem podstoupil test na drogy, a ve finále nám prolezli auto od shora až dolů, včetně všech našich věcí a spacáků. Veškerá jejich snaha ale byla marná- nic nenašli :-).


Po této příhodě jsme jeli přímou cestou k domovu, kam jsme šťastně dorazili v 19 hodin.



13 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše