Vyhledat
  • Miroslav Novotný

VÝLET: Gondoly, slovinské Benátky a ledovce (2011)

Aktualizace: zář 4


Místa, která ve mne zanechaly největší dojem z dovolené 2011 v Itálii, s výletem do Rakouska a Slovinska.

BENÁTKY (IT) - PIRAN (SLO) - GROSSGLOCKNER ALPINE ROAD (A)

VENEZIA- BENÁTKY (IT)



Do Benátek přijíždíme autem po 4 kilometry dlouhém mostu, po kterém vede kromě silnice i železniční trať. Od minulé návštěvy vím, že celkem finančně únosné, ne však zcela levné (ale to není v Benátkách nic), je zaparkovat ihned za mostem, na ostrově Tronchetto. Ač se to zdá být docela z ruky, je odsud cesta k branám Benátek rychlejší, než byste čekali. Stačí použít People Mover.


People Mover je nadzemní kolejová dráha, která dokáže trasu v délce 857 metrů z Tronchetta do Piazzale Roma (vstupní bránu Benátek) překonat za tři minuty. Cena jízdenek v době naší návštěvy byla kolem 1,00 €, možná 1,50 €, nepamatuji si přesně.


Ušetřený čas i síly se budou každopádně hodit, až budete několik hodit brouzdat Benátkami. Stovky mostů překlenující kanály Vám dají pěkně zabrat.


Canal Grande- hlavní dopravní tepna Benátek
Město se rozkládá na více než sto ostrovech. V minulosti patřilo k obchodním i vojenským velmocím. Nyní je město zapsané na seznamu UNESCO a patří k nejnavštěvovanějším italským městům.

Naším cílem bylo dojít na Piazza San Marco (Náměstí Svatého Marka). Cestou jme překonali nespočet mostů a viděli stovky gondol, na kterých se nechali vozit movitější turisté. Ti méně movití používali benátskou hromadnou dopravu- Vaporetto, která ale bývá hodně obsazená. My se po městě pohybovali pěšky.


Na náměstí vznikl nápad vystát si frontu a podívat se na věž Campanile di San Marco, což bylo něco úžasného. Celé Benátky jak na dlani a až tady si uvědomíte, jak jsou obrovské a kolik přilehlých ostrovů k městu patří. Věž doporučuji navštívit, výhledy jsou nezapomenutelné ;-)



PIRAN (SLO)


Z Bibione jsme se vydali podívat na Slovinskou riviéru, kde nikdo z nás nebyl. Protože jsme neměli koupenou slovinskou dálniční známku, trochu jsme bloudili. Nakonec jsme však město našli a šli jsme šmejdit.

Piran je označován jako „nejitalštější“ přímořské město Slovinska, které je občas nazýváno slovinské Benátky. Vodní kanály tu ovšem nehledejte. Město bylo v historii často pod benátskou nadvládou a proto má zdejší architektura benátský styl. Proto Benátky :-).

Zajímavostí je, že městečko z většiny obklopuje moře a pouze z pevninské části ho chrání hradby, na které můžete vylézt. Při dobré viditelnosti odsud uvidíte Terst a možná i daleké Dolomity. Samozřejmostí je nádherný výhled na celé město.



V přístavu jsme si dali výborné čevapčiči a poté se procházeli uličkami. Při jejich objevování jsem téměř zapomněl, že nejsem v Itálii.


Když se řekne Slovinsko, jako první mne napadnou hory, zeleň, průzračné řeky a dobrodružství. Vůbec mne nenapadne, slunce, moře, promenáda. A to je škoda. Tohle místo bylo skvělé, takže sem určitě někdy zajeďte ;-).


GROSSGLOCKNER ALPINE ROAD (A)


Cestou z Itálie jsme se rozhodli vyměnit moře za hory. Nenapadlo nás nic menšího, než si projet vyhlášenou Großglockner Hochalpenstraße. Silnici, která v nejvyšším bodě dosahuje výšky přes 2500 m.n.m.


Silnice je dlouhá 48 km a platí se na ní mýto. Je lepší na ni vyrazit brzy z rána. Dlouhá stoupání 12-14% některá vozidla, včetně autobusů, dávají dost ztěžka. Řadit člověku z dvojky na jedničku se pak moc nechce a předjíždění cyklistů také není nic extra. Průměrná roční teplota tu činí -3 °C

Tah vozidla v této nadmořské výšce znatelně slábne. O to víc pak obdivujete techniku, když zjistíte, jak slábne Váš tah, když uděláte pár rychlých kroků do kopce.


Přesto, že se zde pohybuje roční průměrná teplota dle Wikipedie kolem minus tří stupňů, prší tu 250 dní v roce a 100 dní fouká silný nárazový vítr, měli jsme tu 25°C a téměř bezvětří. Pohledy na okolní ledovce a desítky třítisícových vrcholků se mi vryly do paměti až do dnešních dní a doufám, že nikdy nezmizí.



Cesta dolů dala našemu plně naloženému autu celkem zabrat. Motor o objemu 1.4 ani sám o sobě moc nebrzdí, natož takhle naložení, začali se nám ke konci sjezdu pískáním připomínat brzdy. S přestávkou a následnou opatrnou jízdou se nám je podařilo brzy ochladit a potíže byly zažehnány.


Rád bych sem jel někdy se silným autem, aby mi toho ufuněného slabého nebylo tolik líto, ale momentálně jsem "upgradoval" na motor 1.2, takže to asi hned tak nebude :-D.

  • Facebook
  • Instagram
  • Cestování | Výlety z Hradiště
About Me

PODOBNÉ STRÁNKY:

Cestopisy jsem si psal nejprve pro sebe, jako vzpomínku.  Postupem času jich bylo však stále víc a přemýšlel jsem, co s nimi. Jednou mne napadlo, že by to mohl být zajímavý zdroj informací a inspirací nejen pro mne, ale i pro mé známé a kamarády. Rozhodl jsem se tedy podělit o své zážitky.

 

Více

 

 

 

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now